Nostalgie z šuplíku
Člověk má potřeba shromažďovat věci, které nepotřebuje. Věci, o kterých si myslí, že by se k něčemu mohly hodit, nebo je škoda se jich prostě zbavit.
Když jsem se stěhoval do Prostějova, nechal jsem za sebou hromadu těchto věcí. Některé, jako třeba sešity ze školy nebo časopisy, zůstaly na půdě. Hodně jich podniklo cestu popelnicí. Půlka oblečení třeba zůstala ve skříni - už je nikdy nosit nebudu. Po roce pak přišlo další stěhování, a opět se část věcí podívala na dno popelnice. Ani vlastně nevím kde se ty věci tak najednou berou; strašně moc zbytečností, jako třeba hromada nefunkčních zapalovačů, různé drátky, součástky, šroubky, krabičky (těch snad nejvíc), letáky... Prostě jednou za čas se musím přemoct a všechno to přebrat, přeskládat, vyhodit.
Je v tom ale určité kouzlo. Když to všechno vyhodíte a přetřídíte, máte takový povznášející pocit. Najednou i víte, kde ty věci jsou :-) To, co vám zaplňovalo prostory a čekalo na váš „rozsudek“ je pryč a jste tak nějak svobodní. Všechno se ale vyhodit nemusí - od čeho tady máme aukro.cz :-) Dnes jsem taky objevil pár zápisníků a kousků papírů s poznámkami. Vždycky nějaké objevím, a to je na tom asi to nejlepší. Pohled do vlastní mysli o pár let zpět. Někdy úsměvné, někdy naprosto zbytečné a někdy takové, kterým čas jenom přilepšil.
No a nakonec dva náměty na povídky, tak je snad někdy zpracuju...
