České dráhy bodují II.

Po veleúspěšném prvním dílu oblíbeného seriálu Kokoti přichází další díl s podtitulem “S koulema v hubě bys mluvil jinak, mariňáku…”

Jdu si tak ráno na vlak, radši o trochu dřív, abych se nemusel hned po ránu honit za vlakem… V tuhle chvíli mi dovolte malou kulturní vložku, použiji verš od Karla Kryla; “Co mě čeká, a nemine”.

Na spoždění vlaku si zvyknete, ale po patnácti minutách vám to začne být divné, a ne jenom vám, ale všem co s vámi tuhle krásnou ranní, řekl bych až romantickou příhodu, sdílí. Musím podotknout, že NIKDO nám nepřišel oznámit co se děje, o nějaké upozorňovací ceduli ANIZNAK. Po chvíli se tedy kdosi (opět použijeme KK a nazveme ho Neznámým vojínem) šel optat do dopravní kanceláře, jak to teda dneska bude. Po chvíli vyšel, trochu bezradný, s tím, že vlak má asi výluku a asi přijede trochu později. Cha, trochu, už teď je to 20 minut.¨

No abych to neprotahoval, po chvílí jsem to nevydržel, a zapálit si cigaretu, když v tom, což se samozřejmě dalo čekat, přijel autobus, jakožto náhrada za vlak. Ale jak už je tak zvykem, opět chaos. Z autobusu začali vystupovat lidé, kteří nevěděli, jestli autobus pokračuje dál, nebo ne. Průvodčí, hrdý to teď kapitán autobusu, chvíli pozoroval vtipnou situaci a po pár minutách oznámil, že vlak pokračuje směr Prostějov. Škoda, že neznám jeho jméno, mohl bych mu v naší hře o největšího kokota otevřít účet, teď se bude muset spokojit s firemním účtem.

Co řící závěrem? U českých drah je takovéto chování, bohužel, na denním pořádku. Tu cigaretu, kterou jsem si zapálil, a vzápětí zahodil, by mi české dráhy mohly vrátit. Pokud si teda někdo z ČD tento článek přečte, napište mi prosím na e-mail a já vám odepíšu, kam ji poslat. Bylo to lehké Marlboro. Škoda, že tímto vlakem nevozí svoje půlmilionové ego Radek Hulán, možná by se pak tahle dopravní splečnost chovala jinak.

Předchozí:

Pokračování:

Autor

Jan Zatloukal

Jsem magor do hudby a těch internetů, tak dělám do obojího. V kapelách LB1 a Gambini plním post kytaristy. Ve firmě Optimal Marketing pracuji jako webdesignér a programátor. Ve volném čase také píšu blog Svět Kytar.