Jaký byl #barcampcz ve Zlíně?

Jako každý rok byl letošní vsetínský zlínský BarCamp super. Těžko říct, jestli byl ten nejlepší, na kterých jsem byl. Rozhodně byl pro mě ale hodně přínosný. Odnesl jsem si spoustu nápadů, a  tak to má být 🙂 Zaznělo hodně věcí, které teď třeba ve firmě řešíme, a jsem rád, že jsem si potvrdil, že jdeme správnou cestou.

Můj program

Stejně jako minulý rok jsem si udělal mobile-friendly program. A protože jsem to chtěl mít trochu víc vychytané, vylepšil jsem ho o výběr přednášek. A aby čas, který jsem nad tím  strávil, nebyl zbytečný, dal jsem ho k dispozici všem. Nakonec se z něj stal takový „neoficiální oficiální“ program celé akce; 187 lidí si vytvořilo „vlastní“ program. Pokud máte rádi infografiky, tak tady je jedna, jak to celé dopadlo:

Barcamp 2014 - statistikaCelou statistiku nejoblíbenějších přednášek najdete zde.

Internet of Things pro kutily (Jiří Dobrovolný)

Pro začátek Barcampu jsem si nemohl vybrat lepší přednášku. Jirka je takový kutil-bastlíř, jehož výtvory jsou často tak trochu bizarní. A v tomto duchu se nesla celá přednáška 🙂 I přes to se ale objevilo několik otázek, které by mohly někoho nakopnout. Např. zamyšlení nad „open-hardware“. Ten třeba vidíme u 3D tiskáren, ale mohl by se klidně rozšířit i do automatizace domácností (nejen na chov slepic). Jirka se navíc všechno snaží dělat „DIY low-cost“, takže v podstatě ukázal jak se dá domácnost automatizovat pomocí dostupných součástek. Pokud vás toto téma zajímá, kupte si Raspberry Pi a navštivte Jirkův blog Punkový receptář.

 

Jak na projekty a nezbláznit se (Honza Slavík)

 

  • Vždycky je potřeba si uvědomit, že zákazník si vás najímá jako odborníka, který tomu rozumí. Nenechávejte se tedy „zlomit“ a implementovat vše, co zákazník chce. Vyjděte mu vstříc, nabídněte lepší řešení, nebo mu poraďte investici do jiné části webu/marketingu.
  • Michelangelo také několikrát přemaloval strop Sixtinské kaple. kdyby to neudělal a nechal rozhodnutí na klientovi (tehdejší Papež), možná by si ho nikdo dnes nepamatoval. A víte jak dopadla stavba Panamského průplavu? …
  • Sleva je výsledkem dlouhodobých (platebních) vztahů. Dávat slevu někomu, koho neznáme, je blbost. Klient si ji musí „zasloužit“, je to pro něj přidaná hodnota. Šlapka vám slevu taky nedá na prvním „rande“ 🙂
  • Zapomeňte na složité projektové nástroje, jděte cestou jednoduchosti a efektivity.
    Ve slajdech měl Honza fotku své verze Kanbanu. Já osobně ho řadím mezi svoje favority, i když se mi jeho používání pořád nepodařilo prosadit. Ono je to ale také tím, že všichni pracujeme „home-office“ a tak nástěnka s post-ity postrádá smysl. A dělat Kanban přes nějaký on-line nástroj není ono.
  • Vytvářet pro klienta nabídku stylem „bude to trvat XX hodin“ je špatný přístup. Klient by měl akceptovat vaší cenovou politiku a mít rámcový obraz o tom, kolik to celé bude stát. Měřit čas totiž nedává smysl – někdy jsme výkonní na 10 %, někdy na 110 %.
  • Pokud se v rámci projektu vzděláváte, započítejte to do výsledné ceny. Je to přece součástí „výrobního procesu“.
  • Buďte aktivní a snažte se vychytat všechno, co se může pokazit (zpravidla ta nejdůležitější část projektu).

„Hledej puk tam, kde bude, ne tam, kde je teď.“
– otec Wayne Gretzkyho

  • Naučte se říkat zákazníkům NE. I když nabídnou vyšší cenu. Vy prostě nemáte čas, nebo vám projekt nesedí. Nabídne klient vyšší cenu a vy už na něj máte čas? udělejte to za tu vyšší cenu.
  • Nespoléhejte na to, že procesy ve vaší firmě jsou dokonalé.

Šťastný freelancer (Jonáš Krutil)

Dokážete pracovat méně, když snížíte svoje náklady na život. Omezte je na ty, které skutečně potřebujete. Do těch ostatních váš nutí společnost. Budete tak mít víc času pro sebe.

Jonášova přednáška byla toho typu „já vám povím, jak to dělám já, a třeba se to bude hodit i vám“. Někoho to může posunout dopředu. Já se ale stále držím myšlenky „vezmu si to opravdu jenom jako inspiraci, ale u mě to bude fungovat jinak“.

A podruhé zaznělo „nebojte se říct zákazníkům NE, když nestíháte, nebo vám projekt nesedí“.

Oběd, trochu #fail

Fronta na oběd

Jak vydělávat na cizích datech (Vojta Roček)

Stejně jako minulý rok, měl Vojta skvělou přednášku. Ani ne tak obsahem, ale spíš tím, že přišel s tématem, které rozproudilo diskuzi a zřejmě se o něm ještě bude debatovat i pár dní po Barcampu. Za mě asi nejpřínosnější přednáška.

O co šlo? ve zkratce: najděte díru na trhu. Firmy nedělají žádnou analytiku (tabulka v Excelu není analytika), vezměte data, která ty firmy spojují a dělejte analytiku/reporty za ně. …aaaand PROFIT.

Projekty nejsou o datech, ale o lidech a jejich potřebách. Vykašlete se na „big-data“, sbírat malá data je lepší.

A jak najít díru na trhu? Řekněte si „Nikoho ještě nenapadlo, že by XXX potřebovaly reporty.“

Jak (ne)zkazit projekt před první řádkou kódu (Lukáš Heinz)

Mýt v týmu „produkťáka“ nebo někoho, kdo bude rozumět klientům i programátorům, je důležité. Důležité je pochopit zákazník a aby zákazník pochopil vás. Ti odborníci jste ale vy. A zákazník to musí vědět. vytvářejte user-stories (návštěvník webu klikne sem, pak sem, stane se to a to, …). Veďte projektovou dokumentaci a buďte s klientem v kontaktu po celou dobu vývoje,

Jak se připravit na první schůzku s klientem?

  • Zjistěte si, co váš zákazník dělá. Jaký má web. Udělejte si malou analýzu.
  • Co je cílem schůzky/projektu. Je potřeba mít jasno v tom, co od projektu očekáváme my.
  • Sepište si otázky, které budete s klientem probírat.
  • Dělejte si poznámky, o všem.
  • Nebojte se říct, že je klientova představa blbost.

Informační detox (Petr Ludwig)

V dnešní době je tolik informací, že:

  • A) nejsme schopni je všechny vstřebat
  • B) nejsme schopni rozlišit, které jsou důležité

Praktikujte „model design“ – zaměřte se na kvalitní zdroje článků (např. výzkumy z univerzit), z těchto článků si vypište to důležité a vložte ho do „osobní wiki“. Pak najdete souvislosti, na které ostatní nepřijdou a můžete to využít ve svůj prospěch. Proč psát o něčem, o čem píšou všichni, když můžu přijít s něčím novým?

Dřív jsem taky používal „osobní wiki“, ale spíš na takové osobní věci: návod k sekačce, kdy se mají prořezávat stromky na zahradě, … Ale myšlenka na „informační wikI“ vypadá fakt dobře. A platforma? Já jsem si zvykl na MediaWiki, ale Lukáš zmínil TiddlyWiki. Asi ji vyzkouším a napíšu, jak se mi líbí 🙂

Lukáš mě taky „donutil“ napsat tento příspěvek: „Přijděte domů a hned zpracujte svoje poznámky, jinak se vám budou válet na spodu šuplíku a už se k nim nikdy nevrátíte“.

Sex, štěňátka a cigarety. Základy pick-up a networkingu. (Jiří Vicherek)

Nezaměstnaný nenajde práci na srazu nezaměstnaných.

  • Nechoďte jenom na konference ve vašem oboru. Choďte i na jiné. Získáte spoustu zajímavých kontaktů.
  • Dodržujte pravidlo „3 vteřin“ – když chcete někoho oslovit, udělejte to hned. Jinak začnete vymýšlet blbosti a uděláte ze sebe blbce.
  • Nejvíce vám přinášejí lidé, které moc neznáte.
  • Nechtě lidi investovat do vás. „Donuťte je, aby po vás něco chtěli“, budou se o vás zajímat jako o vlastní „investici“ a budou si obhajovat, proč to chtěli právě po vás.
  • Six Degrees of Separation – teoreie, podle které se „znáte“ s kýmkoliv na světě přes 6 dalších osob. Dnes už je, díky internetu, tohle číslo menší (myslím, že 4,5?). V praxi to znamená, že od telefonátu s Barackem Obamou vás dělí 4-5 telefonátů.
  • Seznamujte se s lidmi, kteří mají velkou síť kontaktů.
  • Buďte pro ostatní „spojkou“. Znáte někoho, kdo hledá bydlení a někoho, kdo pronajímá byt? Seznamte je, vytěžíte z toho maximum.
  • Před akcí si připravte seznam lidí, se kterými by jste se chtěli seznámit a zjistěte si o nich něco zajímavého:
  • Oslovujte lidi tak, aby si vás pamatovali. Když přijdete za Tomášem Čuprem a řeknete mu „Slevomat je boží!“, tak budete v ten den už asi tisící. Když si ale zjistíte, čím se zabývá a co Slevomat řešil, můžete přijít s  „hele, jak jste tehdá vyřešili to a to?“
  • Je dobré mít na sobě něco originálního, podle čeho si vás lidi budou líp pamatovat.
  • Když balíte holku, tak s ní napřed stravte jen pár minut (1-3 minuty). Když do ní budete na baru 3 hodiny hustit, tak si o vás bude myslet že jste blbec. 1-3 minuty je totiž doba, za kterou se dokážete chovat přirozeně, pak už vymýšlíte a improvizujete a to nevede k ničemu dobrému.

A pár střípků navíc…

Autor

Jan Zatloukal

Jsem magor do hudby a těch internetů, tak dělám do obojího. V kapelách LB1 a Gambini plním post kytaristy. Ve firmě Optimal Marketing pracuji jako webdesignér a programátor. Ve volném čase také píšu blog Svět Kytar.