rotten77

Když začnete číst nějakou knížku, tak se těšíte na happyend. Pak ale začnete tušit, že to zase taková sranda nebude. V závěru už jste beznadějní, jako hlavní hrdinové...

Winston Smith žije v Londýně. Žije možná není to správné slovo, lepší bude asi "existuje". Píše se totiž rok 1984 a svět je rozdělen na tři velmoci a jedno nezávislé území. V Oceánii, v níž se Londýn nachází, vládne tzv. Angsoc (Anglický socialismus). Vedoucím (a také jediným) orgánem je Strana, v jejímž čele stojí Velký bratr. Svět je v udržovací válce. Udržovací znamená, že pokud by svět ve válce nebyl, došlo by k rozvoji průmyslu a lidé by se mohly mít dobře, což by mohlo vést k pádu režimů v jednotlivých státech.
Válka je mír.

Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, kde se zabývá úpravami novin, tak aby byly stále platné. Když například Velký bratr oznámí, že se v příštím roce vyrobí 60 mil. párů obuvi a nakonec se vyrobí pouze 45, opraví se stará čísla novin tak, aby Velký bratr předpověděl výrobu 30 mil. párů. Velký bratr musí mít vždy pravdu.
Svoboda je otroctví.

V Oceánii se mluví Newspeakem, což je nově vymyšlený jazyk, jehož slovní zásoba se neustále zmenšuje. Měně slov totiž znamená menší možnost vyjadřování a myšlení.
Nevědomost je síla

Vzpomínky na minulost, které jsou ideozločinem, za který může být vaporizován ("vypařen"), nutí Winstona přemýšlet o tom, jak vypadal svět před nastolením diktatury. Začne si psát deník. Během děje se zamiluje do Julie, se kterou tráví čas v různých úkrytech. Láska je také ideozločin, jediná možná láska je ta k Velkému bratru.

Winston s Julií stojí ve svém úkrytu a dívají se z okna. "Jsme mrtví", řekne Julie; "Jsme mrtví", řekne Winston; "Jste mrtví", ozve se plechovým hlasem za nimi...

Pokračovat nebudu, přečtěte si to sami. Snad jen dodám, že závěr mě tak trochu dostal. Ještě dlouho jsem to nemohl dostat z hlavy.